Budiž světlo

Budiž světlo

Už dávno žijeme tak, jak žijeme. Někteří v luxusních vilách, připomínajících nejednou přímo učiněné paláce, někteří v prostých domech a domcích a někteří v docela obyčejných bytech třeba někde na panelákových sídlištích.
Bydlíme zkrátka tak, jak nám to vyhovuje, nebo alespoň tak blízko svým představám o ideálu, jak nám to dovoluje naše peněženka.
opuštěné místo
A zatímco to naši dávní prapředkové měli jednodušší v tom, že žili v kdejaké jeskyni a kolem nich toho nebylo tolik, čím by si své bydlení zpříjemnili, zatímco to naši předkové a občas ještě i my měli těžší v tom, že sice už bylo k mání i leccos lepšího, jenže člověk musel mít konexe nebo alespoň notnou dávku štěstí, aby se k něčemu lepšímu nebo možná i k něčemu zcela obyčejnému dostal, dnes už si můžeme své domovy udělat přesně takové, jaké je toužíme mít.
Chceme si dát do bytu to či ono? Má to být takové nebo makové? Žádný problém. Stačí obejít pár obchodů nebo se proklikat div ne nekonečnou nabídkou z virtuálního světa a zanedlouho je již náš domov jako klícka, a nikoliv jako klec.
červené svíčky
A pak už si můžeme lebedit. A klidně si i zvát hosty. To ovšem dost možná jenom do chvíle, než se na okolní krajinu snese soumrak. A my zjistíme, že nám stále ještě cosi schází.
Protože ani sebedokonaleji zařízený byt ještě není tím pravým ořechovým, pokud na něj není jak se patří vidět. Protože kochat se tím dost možná i nejmodernějším zařízením je přece jenom něco docela jiného než o toto pouze potmě zakopávat.
Dnes však již nežijeme v éře loučí a svícnů, dnes už nejsme odkázáni ani na sériově vyráběné a nejednou kýčovité typy rádoby bytového osvětlení. Dnes už si můžeme dopřát i něco lepšího.
Nemusí to být snadné rozhodování, můžeme prožít i nejedno dilema. Nemusí to být jednoduché, ale může. Protože není nic jednoduššího, než zavítat třeba na . A rázem máme vystaráno.
A teprve pak si k sobě můžeme zvát třeba i ty nejvzácnější hosty bez obav, že bychom se v jejich očích znemožnili. Teprve pak se doma cítíme doslova jako v ráji. Jako bůh.
Ten, po jehož vzoru směle můžeme vyslovit ona známá slova: „Budiž světlo.“
A ono je. A věru boží.